1. Kapitola

12. února 2010 v 20:00 | Pet Jackson |  L.O.V.E
Tak tady je první kapitola.Máte počteníčko kdybste se nudili aspoň :DD. Dala jsem tomu název "L.O.V.E",no já vim,děsně originální,tak doufám že aspoň příběh bude lepší :))
Budu ráda za kritiku,i za pochvalu,hlavně když budete ochotný to číst abych si to nepsala pro sebe :DD
jsem zvědavá jestli z toho prvního dílu pochopíte o co kráčí...Pište názory :)
Tak hezkou zábavu :D O.o


Jsem v autobuse…Fakt se těším domů na to mámino "Kristin!!Pojď mi pomoct s večeří!A ukliď si v tom pokoji,ne?A vůbec co škola?".Uuuch.A to jsem si chtěla jít dneska někam zapařit.Mám dost toho nudného stereotypního života.No,tak stereotypního zas ne,každém den jinej průser.Ale chápete.
Autobus zrovna vjel do zatáčky a do mě vrazí jedna příšerná,tlustá ženština,která vypadá jak když polkla citron.Tiše trpím,protože je na mě namáčknutá celou cestu a vypadá že je jí úplně jedno že mě málem shodila.Ne že by se omluvila,to vůbec.Pak autobus zadrncá a ona do mě zas příšerně vrazí.To už mě fakt naštve."Nemůžete dávat pozor?!"vyjedu na ní.Bába se zatváří překvapeně a pak naštvaně;"No dovol?Já za to nemůžu že se tady roztahuješ a pak jsi ještě drzá!".Bože…nesnáším tyhle ty nevrlý báby."Já se tady roztahuju?To od vás sedí,kdybyste nebyla třikrát taková jako normální člověk a nelámala mi kosti tak držim pusu!".
Bába začne rudnout a zasyčí něco v tom smyslu "ty nevychovanče,chceš pár facek?Řidiče,ona mě obtěžuje!!".To už ale autobus přijíždí na stanici a já rychle vyklouznu.Lidi v autobuse se tvářej pobaveně,je vidět že jsem jim zpestřila cestu.No aspoň tak.Bába jedna otravná.
Když se doplazím domů,celý žíznivá a vyčerpaná,zjišťuju že nemám klíče.Otráveně zamručím a sednu si na schody před domem.Rozhlížím se po okolí a narvu si do uší sluchátka.Jediná věc která mi pomůže utéct do mého vysněného světa.Hudba.Zrovna mi tam jede Jackson.Dirty Diana,tenhle song prostě žeru.Rozhlížím se po okolí…a Všimnu si celkem nové kavárny která by mi mohla pomoct utišit moji děsnou žízeň.Sice je to tam drahý jako něco ale na to kašlu.Jdu tam.
Samozřejmě,je tam celkem narváno…Zoufale se rozhlédnu po nějakém volné místě,protože fakt umírám žízní.Aah…Vzadu sedí nějakej chlap.No tak nevadí,sednu si tam."Éh,dobrý den,máte tady volno?".Vzhlédne,asi jsem ho vyrušila z hluboké zamyšlenosti.Cítím se skoro trapně.."Jo,samozřejmě..".Odpoví nakonec.Sednu si a pročítá jídelní lístek.Ceny jsou fakt zbytečně vysoký,jako kdyby jedno kafe bylo ze zlata.No nic.Objednávám si latte a salát.
U stolu je takové to trapné ticho které nesnáším,takže se toho chlapa zeptám;"Taky se vám to tu zdá příšerně drahý?I ve Starbucksu by to měli za polovic".Zatváří se trochu překvapeně,vůbec,připadá mi takovej...nesvůj."No..Máte pravdu…Přitom to kafe ani není tak úžasný.".Trošku mi cukají koutky…Je to konverzace na styl "Jé,dneska je ale hezké počasí,že?""Ano,doufejme že takové i vydrží!"…Uch,to už nevydržím a zahihňám se.Podívá se na mě jako co je mi k smíchu tak mu to řeknu.Podívá se na mě takovým zvláštním výrazem,jako kdyby něco hledal.Všimnu si jeho očí…Jsou mi takové..povědomé..
"Promiňte,asi je to hloupá otázka ale neznáme se odněkud?".Prostě jsem se musela zeptat.Připadalo mi jako když ho znám..Viditelně znervóznil a řekl; "To nevím…Nějak si vás odnikud nevybavuji.".Polknu a přemýšlím odkud je mi povědomý.Nemůžu si vzpomenout,jen vím že je mi to něco blízkého..
"No a jak se jmenujete?Já jsem si zapomněla klíče od domu,takže jsem musela jít sem.Nechcete si trochu pokecat?Zbývá mi tak…Hoďka a půl,teda nevím jak dlouho tu hodláte být ale…"."Jasně,rád pokecám…Jmenuji se..David a vy?",přeruší mě."Já Kristin,těší mě"usměju se."A tykej mi.Vypadá to že jsi tak přibližně starý,bylo by mi divný s někým takhle mluvit a vykat mu když je podobná věková kategorie"."Oh,díky ale mě je 31…Vy..Teda ty vypadáš tak na dvacet"."Trefil jsi to,teda skoro dvacet jedna.A navíc to zas není takový rozdíl".Usměje se.
Začne mi zvonit mobil..Máma.."Ano mami?"."Proboha kde zase jsi,nemohla jsi mi aspoň zavolat že nepřijdeš?"."Promiň mami,zapovídala jsem se s jedním…Kamarádem"."Aha,kamarádem…Hele radši přijď domů,fakt nemám náladu zas všechno dělat sama.Dneska jsem přijela dřív z práce.A pokud vím,máš se co
učit."."Jo,proboha!Čau!". Se zájmem sleduje mojí konverzaci a já na zakoulím očima."Máma…Znáš to..Teda ty už asi nebydlíš s rodiči,co?""Ne to ne" usměje se ale jeho obličej dostane bolestný výraz.Chtěla bych se zeptat co se děje ale už radši půjdu nebo mě máma svlíkne z kůže zaživa".Hele já musím,tak zatím čau…Nechceš si vyměnit čísla?Dobře se mi s tebou kecalo"Zaculím se.Tváří se váhavě ale odpoví; "Mě taky",a začne psát číslo na papírek co byl u kávy.Udělám totéž,čísla si vyměníme a jdu.
Cestou přemýšlím koho mi tolik připomínal,ty oči,ty gesta,ten hlas…Poslouchám zrovna Bad a pak mi to dojde…Zalapu po dechu…Ale ne,prostě člověk který je podobný Michaelovi…Prohlížím si číslo a přemýšlím jestli zavolá první nebo mám zavolat já…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 janasek janasek | Web | 12. února 2010 v 20:53 | Reagovat

a už od ttebe nechci slyšet žádný kritéria na tohle báječnýý psaný, vždyt je to uplně užasný už moc teším na dalši dill :)

2 Verunka Verunka | E-mail | Web | 12. února 2010 v 21:15 | Reagovat

wooow...to se ti povedlo...to je fakt krasny psani :-)...fakt se ti povedlo taky se tesim na dalsi dil :-) ;-)

PS:ta fotka jj je k sezrani mas pravdu...:-)

3 Verunka Verunka | E-mail | Web | 12. února 2010 v 21:25 | Reagovat

jj libi moc...a nemas zac :-D

4 mjjforever mjjforever | Web | 12. února 2010 v 22:33 | Reagovat

Prostě super ! Nespřátelíš taky ? :D

5 Justinka Justinka | 13. února 2010 v 0:26 | Reagovat

jednoduchá odpověď,ať jí zavolí on!!!!

6 Justinka Justinka | 13. února 2010 v 0:26 | Reagovat

zavolá

7 Sajina Sajina | 19. února 2010 v 16:13 | Reagovat

Hej, mazec, to je coolový, nejdřív...máme stejný oblíbený skladby miluju Dirty Diane, pouštím si ji v autě, když stojím na křižovatce a hlasitě zpívám, sklízím nebývalý úspěch...nevím, jestli na žízeň bych si dala kafe, a k nedbalému rozhovoru bych musela přihodit pár panáků, jo...a mámě bych to típla, vždyť jste si ani nepokecali...s těma kléčema to zním, proseděla jsem na schodech domu celou základku...zbabělec, pokud ti řek´jiná jméno, kdyby to řek´rovnou ryskoval by asi, že už ho odejít nenecháš, ha?...ale to předbíhám, vždyť vlastně nevím jak to pokračuje, a už si hraju na chytrou...tak honem, kde máš další...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama